Přízvuk psaný a nepsaný. Jak se zvýrazní v textu.

Přízvuk je ve španělštině velice důležitý. vyznačuje se tím, že se zdůrazní slabika, na které přízvuk leží. Nejedná se o délku slabiky! Jen se daná slabika zvýrazní v mluvě.

Pravidla pro postavení přízvuku:

1. u slov zakončených na SAMOHLÁSKU + SOUHLÁSKY -N, -S leží přízvuk na
předposlední slabice (Ana, congreso, forma)

2. u slov zakončených na SOUHLÁSKU S VÝJIMKOU -N, -S stojí přízvuk na
poslední slabice (amor, Portugal, profesor, azul)

3. vymyká-li se přízvuk těmto dvěma pravidlům, pak je nepravidelný a musí
se označit (Martín, república, atípico)

Pro správné spočítání slabik a správné položení přízvuku, je nutné vědět, že
jednoduché samohlásky jsou stejné jako v češtině (a, e, i, o, u), ale dělí se na silné
(a, e, o) a slabé (i, u). 

Když se setkají se dvě silné samohlásky, tvoří dvě slabiky (te-a-tro,
ca-ca-o), zatímco spojením slabé a silné, případně dvou slabých, vzniká dvojhláska
a tudíž jedna slabika. 

Pokud stojí dvojhláska v přízvučné slabice, je přízvuk na silné
(Bue-nos Ai-res, bai-le, Die-go), u dvou slabých je přízvuk na druhé (Sui-za).

Dvojhláska zaniká, je-li přízvuk nepravidelný a stojí na slabé samohlásce (Ma-rí-a,
an-to-lo-gí-a). Ve španělštině existují také trojhlásky, které tvoří vždy jedna silná
a dvě slabé samohlásky (lim-piáis).

Španělská abeceda a pravidla výslovnosti

Abeceda:
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).

Psaní písmen:
Nikde jinde tuto informaci nenajdete. Písemná forma abecedy ve španělštině se na 100% shoduje s českou normou. Když jsem tenkrát tuto informaci zjišťoval nikdo mi nebyl schopný říct, jestli se psací "q" píše stejně jako to naše české.  Pak jsem tedy našel obrázek našeho pravopisu a poslal do Španělska a přišla mi odpověď, že přesně tato písmena se učí i školáci v tamních školách. Takže písemná forma je stejná.

Výslovnost:

A: Stejně jako v češtině.
B: 1. Po pauze, na začátku slova a po m, n se vyslovuje jako české [b]: Brasil,
Barcelona, bomba.
2. V jiné pozici se pouze blíží českému b: rty se lehce přiblíží, ale nedovřou,
a štěrbinou mezi nimi prochází vzduch: Cuba, laberinto, analfabeta.
C: 1. Před souhláskou, na konci slova a před a, o, u se vyslovuje jako české
[k]: cliente, café, color.
2. Před e, i zní jako neznělá hláska: špička jazyka se dotkne horních zubů
a v této poloze vyslovíme "s": Cecilia, Marcela, Cervantes. 
V Latinské Americe, na jihu Španělska a na Kanárských ostrovech se vyslovuje jako české [s].
CH: Za každých okolností jako české [č]: Chile,checo.
D: 1. Po pauze, na začátku slova a po l, n se vyslovuje jako české [d]: diploma,
dotación.
2. Uprostřed slova se vyslovuje tak, že se špička jazyka přiblíží k horním zubům
a v této poloze vyslovíme [d]: Granada.
3. Na konci slova téměř zaniká: faculta(d), universida(d), obesida(d), Madri(d).
4. Ve skupině di se vyslovuje vždy tvrdě: dictado.
E: Jako v češtině. 
F: Jako v češtině.
G: 1. Před e, i se vyslovuje zhruba jako české [ch]: Argentina, magia.
2. Na začátku slova před a, o, u nebo souhláskou, ale také po souhlásce n
se vyslovuje jako české [g]: Gabriel, Galicia.
3. Nachází-li se v jiném postavení, vyslovuje se oslabeně, jako hrdelní
hláska: fuego, Málaga.
4. Ve skupině gue, gui se čte jako [ge], [gi] (hláska u pouze brání výslovnosti
che, chi): Miguel, Guevara.
5. Güe, güi vyslovujeme jako [gue], [gui] (s oslabeným u): lingüística.
6. Gua, guo vyslovíme [gua], [guo] (s oslabeným u): Guatemala, agua, antiguo, guayabera, agua. 
H: Se většinou nevyslovuje. V některých latinskoamerických nářečích se může vyslovovat jako lehké české [ch]. 
I: Jako v češtině.
J: Výslovnost má stejnou jako české [ch]. 
K: Vyslovuje se stejně jako v češtině a vyskytuje se pouze ve slovech cizího původu. 
L: Stejná výslovnost jako v češtině.
LL: Naprosto spisovně se má vyslovovat jako měkké ruské nebo slovenské [l´]. Kdy se jazyk opře o horní patro a vysloví se [l]. Tato výslovnost však během věků přešla do ústraní a dnes se normálně vyslovuje toto písmeno jako [j]. 
Na jihu Španělska, Kanárských ostrovech, Argentině a Uruguayi se výslovnost různí. Povětšinou se vyslovuje v těchto oblastech jako [ž], setkat se můžete i s výslovností [š] anebo i [dž].

Takže výslovnost slova llamada (zavolání, hovor) se může vyslovit: [jamada, žamada, šamada i džamada]. Anebo i Mallorca [majorka, mažorka, madžorka].

M: Výslovnost je stejná jako v češtině.
N: Vyslovuje se stejně jako v češtině, jenom před b, p, v má výslovnost [m]. Po měkkém "i" má tvrdou výslovnost Anita [Anyta].
Ñ: Vyslovuje se jako české  [ň]. 
O: Stejně jako v češtině.
P: Má stejnou výslovnost jako v češtině.
Q: Toto písmeno se vyskytuje vždy ve spojení s písmenem "u" a celá skupina "qu" se čte jako  [k]. Química  [kymyka] (chemie).
R: 1. Vyslovuje se stejně jako v češtině, objeví-li se uprostřed slova (nikoli po n, l, s)
nebo na konci slova: Carmen.
2. Na začátku slova a po l, n, s se vyslovuje jako vícekmitné [rr] (jako
v českém vrr): Ricardo, reducción, raqueta, revolución, Enrique.
3. Má-li se vyslovovat vícekmitově uprostřed slova a po jiných hláskách než l, n,
s, píšou se dvě r: corrosión, correspondencia, guerra, arriba, terrible, terreno.
R a rr mohou rozlišovat dvě na poslech podobná slova: pero (ale) x perro (pes).
S: Stejně jako v češtině, ale ne tak sykavě. 
T: Stejně jako v češtině. jen ve spojení s "i" se vyslovuje tvrdě: "ti" [ty] (tobě). 
U: Stejně jako v češtině.
V: Má stejnou výslovnost a stejná pravidla, jaká má písmeno B. Takže i slovo "veneno" [beneno] (jed).
W: Stejně jako v češtině.
X: Se vyslovuje stejně jako v češtině. Jen ve slovech historického původu se čte jako [ch]. Mexiko [Mechiko]. 
Y: Tady platí podobná pravidla jako u hlásky "ll". Samostatně se vyslovuje jako české [y], "Eva y Norma" [Eva y Norma]. V jiných postaveních se spisovně vyslovuje jako české [j]. Na jihu Španělska, Kanárských ostrovech, Argentině a Uruguayi se výslovnost různí. Povětšinou se vyslovuje v těchto oblastech jako [ž], setkat se můžete i s výslovností [š] anebo i [dž]. 
Z: Má stejnou výslovnost před e, i jako španělská hláska "c", čili šišlavé [s]. Na jihu Španělska, Kanárských ostrovech a Latinské Americe je výslovnost jako české [s].

Španělská gramatika na A1

Ahoj. Dlouho jsem zde nebyl, protože jsem to časově, tak nějak nestíhal. Zde najdete přehled gramatiky, kterou je třeba umět k dosažení znalostí pro A1 - Společného evropského referenčního rámce. Ten umožňuje vzájemné porovnání znalostí osob v oblasti vzdělání a znalosti cizích jazyků. Má 6 stupňů:

A1 - Průlom
A2 - Na cestě
B1 - Práh
B2 - Rozhled
C1 - Účinná funkční způsobilost
C2 - Zvládnutí

ZNALOSTI PRO A1

1. Podstatná jména I (Mužský a ženský rod)
2. Podstatná jména II ( Tvoření množného čísla)
3. Slovesa ser a llamarse (být a jmenovat se)
4. Členy (Člen určitý a neurčitý)
5. Sloveso estar (být)
6. Přídavná jména (Rod a číslo)
7. Rozdíl mezi slovesy ser a estar
8. Čas přítomný
9. Zvratná slovesa a zájmena
10. Rozdíl mezi hay a está(n)
11. Tázací zájmena (qué, quién, cómo, cuándo a cuánto)
12. Předložky (a, en, de, con, por a para)
13. Předložky por a para - rozdíl mezi nimi
14.  Ukazovací zájmena
15. Přivlastňovací zájmena
16. Sloveso gustar (mít rád) a zájmena osobní nepřímá
17. Zájmena osobní přímá
18. Příslovce muy a mucho
19. Spojky (y a o)
20. Číslovky
21. Věty příčinné a účelové
22. Věty vztažné
+ Abeceda, pravidla výslovnosti. Pravopis.
+ Přízvuk psaný a nepsaný. Jak se zvýrazní v textu.   

Postupně budu přidávat jednotlivá vysvětlení všech těchto gramatických jevů, podle vlastní hlavy, jak si to pamatuji. S přihlédnutím do jazykových příruček - aby výklad byl co nejjasnější. 

Návrat

Ahoj všichni. Po dlouhé odmlce jsem se opět přihlásil na svůj krásný blog. Myslím, že informací o mně už víte až dost. Teď bych chtěl maličko přepnout do jiné fáze a to sice praktické. V zásobě mám hned několik textů, které jsem přeložil anebo se je snažil přeložit. Ne všechny mé výtvory jsou totiž dokonalé - ale nejsou úplně na odpis. Budu se sem nyní snažit pravidelně přidávat nějaké ty texty písní od různých španělských autorů, anebo různé překlady. Tak abych mohl něco vylepšovat, pokud by mi nikdo něco vytkl.



Velice děkuji.

Proč jazyky? 3.

Tak jsem tady zase zpátky, snad si to tu někdo přečte anebo taky ne. No tak minule jsem skončil němčinou. Němčina má svoje kladné i záporné stránky. Má mnohem více slovesných časů než čeština. To může někomu dělat při vyjadřování problémy.

Je třeba určitá pravidla umět a k tomu ještě ve svých poznámkách dojdu. Momentálně pracuji na slovníku hovorové španělštiny a němčiny. V každém mám téměř tisíc hovorových spojení či jednotlivých slov. Zatím ho nemám hotový ale rýsuje se to.

Nechybí v něm ani vulgarismy či málopoužívaná spojení. Já jsem čerpal i z řeči své babičky, která používá občas obraty, které mě zaujímají ale zároveň nejsou tak často slyšet. Ale i tak se mi povedlo mnoho z nich ve slovníkách najít. Čerpám, jak už z německých slovníků tak i z českých. Kolikrát se až divím, jakým způsobem se dají vyjádřit různé hovorové výrazy. Například:

španělské: Qué jeribeques estás haciendo aquí? / Co to tu proboha čaruješ?

a spoustu dalších.

Velice zajímavá je i část vulgární. I když mnoho lidí má k vulgarismům odpor, uznejme, že bývají velkou částí slovní zásoby. Copak snad nikdo ještě nezaklel: Do pr*ele!? - předpokládám, že těžko, asi každý a tak se v tomto slovníku setkáte nejen s tímto výrazem.
Pokračování příště

Proč jazyky? 2.

No a když jsem jezdil do Karlových Varů, už jsem chodil do práce. Začal jsem dělat redaktora v novinách. A pravě když jsem skončil se španělskou konverzací odvážil jsem se si podat přihlášku na Univerzitu Palackého v Olomouci - obor španělská filologie. Dostal jsem se na ní. Avšak záhy jsem zjistil, že tu není něco v pořádku. Hned v prvním ročníku jsme museli studovat italštinu nebo portugalštinu a k tomu i latinu. A mě se ty jazyky pletly dohromady.

Jeden den jsem se učil italštinu a protože jsou to všechno příbuzné jazyky, slovíčka se mi slila dohromady. A tak jsem se rozhodl, že studium ukončím. A tak se taky stalo. Odešel jsem z vejšky za jeden den. Vyběhal všechno zrušit akorát jsem ještě jednu noc přespal na koleji. Ráno jsem frčel vlakem domů. Celé to dopadlo tak, že jsem se vrátil do své původní práce i když ne na tu samou pozici. Momentálně pracuji jako referent. Mám na starost inzeráty, předplatné a k tomu dělám ještě externistu.

No ale španělštině jsem se nepřestal věnovat. Trávím s ní každou volnou chvilku. A vím, že mi to jednou k něčemu bude. Jsem rád za to, co jsem se dokázal sám naučit. Na vejšce jsem se rozpovídal i s několika Španěli, kteří nás učili a sám jsem se divil, že dokážu celkem plynule komunikovat, aniž bych ve Španělsku kdy byl. A to mě nesmírně baví. A proč jazyky? Protože jsem tupej na matiku na fyziku, kromě chemie. A jazyky jsou taková celkem jednoduchá záležitost, když se člověk do nich vlastní vůlí sám ponoří. Proto mě jazyky tak baví. Dá se s nimi prozkoumat kultura, dá se poznat kus dalšího světa. Je to nesmírná zkušenost. Když hledáte určité české hovorové spojení a najdete, že se v tom jazyce řekne absolutně odlišně (když se doslovně přeloží) a přitom si zachovává význam, jako máme my. Jazyky jsou dle mého názoru jednou z velmi podstatných věcí v životě. A pochopil jsem, že titul mi maximální přínos nedá. Možná lepší možnosti se prosadit, ale pokud člověk jazyk prožívá a zná jeho úskalí a pevná místa žádný titul nepotřebuje. Důležité jsou vědomosti. A navíc, když se člověk vzdělává sám, má výhodu v tom, že si sám přesně určí, co bude studovat a jak to bude studovat a lépe mu to tak leze do hlavy.

Kromě španělštiny studuji již od základní školy také německý jazyk. Ani nepočítám kolik let v něm pluji. Vím, že mnozí z Vás jazyk nemají rádi, ať už kvůli melodičnosti, tvrdosti a jiným věcem, ale přesto vám musím říct, že je to jazyk velice zajímavý. Má spoustu slov, která mě zaráží svým významem. A na druhé straně jsou i slova, která bez mrknutí oka jsem schopen převést do své mateřské řeči - češtiny. Pokračování příště

Proč jazyky? 1.

Ahoj, tak, teď bych zde chtěl popsat trochu něco o své osobě, trochu víc, než jak to vidíte vpravo. Na střední škole jsem přišel na chuť španělštině. A to z jednoho prostého důvodu. Začal jsem totiž sledovat Divokého anděla s Natálií Oreiro a poté jsem si zakoupil její CD.
Hudba mě neskutečně nadchla. Ale byl tu jeden problém. Nerozuměl jsem textům. Ačkoliv v hudbě příliš na textech nezáleží, já jsem chtěl rozumět každému slovu. No, co mi zbylo?
V prvopočátcích, když jsem ani nevěděl, jak se co španělsky řekne a neměl jsem ponětí o gramatice jsem zašel do knihovny. Tam na mě koukali jako na někoho z vesmíru, páč jsem si nepřišel půjčit prózu ani poezii, ale Velký španělsko-český slovník. Došel jsem domů a začal jsem si překládat jednotlivé názvy písní doslova podle slovníku.
A tak mi vycházeli například takovéto názvy písní:

De tu amor (Ze tvé lásky) - přeloženo: Z tvé lásky

Uruguay (Uruguay) - přeloženo: Uruguay

Se pegó en mi piel (Lepil se na mou kůži) - přeloženo: S náplastí na mou kůži :-)

Me muero de amor (Umírám na lásku) - přeloženo: Mně umře láska :-)

Cambio dolor (Měním bolest) - přeloženo: Změním bolest

Valor (Odvaha) - přeloženo: Vztek

Sabrosito y dulzón (Chutňoučká a sladká) - přeloženo: Dobrá a chutná

Vengo del Mar (Přicházím od moře) - Přijdu od moře

Huracán (Uragán) - přeloženo: Hurikán

Nada más que hablar (Nic o čem víc mluvit) - přeloženo: Už nic víc neříkej

Y te vas conmigo (A ty odcházíš se mnou) - přeloženo: A do nádoby se mnou!

Que sí, que sí (Že ano) - Že ano?

Sami vidíte, že to bylo strašné. No a tak mi nezbylo nic jiného, než si koupit učebnici pro samouky od Ledy a začít studovat. Škola tu žádná nebyla - nejbližší ve Varech a já byl tenkrát líný jako prase. Tak jsem si sedl k této žluté učebnici strčil kazetu do rádia a zaposlouchal se nejprve do výslovnosti a pak jsem postupně pokračoval. Dělal jsem si jednotlivá cvičení v učebnici překládal články, učil se gramatiku. Čas běžel a já už po dvou lekcích jsem byl schopný skládat jednoduché věty a začínal jsem pomalu víc rozumět těm textům písní, ale pořád to nebylo ono. Tak jsem se po skončení střední přihlásil na španělskou konverzaci na jazykové škole v Karlových Varech. Jednou týdně jsem tam dojížděl vlakem a strávil jsem tam dvě hodiny. Jezdil jsem tam pouze rok, ale myslím, že zkušenost mi k něčemu určitě byla. Pokračování příště