Ahoj, tak, teď bych zde chtěl popsat trochu něco o své osobě, trochu víc, než jak to vidíte vpravo. Na střední škole jsem přišel na chuť španělštině. A to z jednoho prostého důvodu. Začal jsem totiž sledovat Divokého anděla s Natálií Oreiro a poté jsem si zakoupil její CD.
Hudba mě neskutečně nadchla. Ale byl tu jeden problém. Nerozuměl jsem textům. Ačkoliv v hudbě příliš na textech nezáleží, já jsem chtěl rozumět každému slovu. No, co mi zbylo?
V prvopočátcích, když jsem ani nevěděl, jak se co španělsky řekne a neměl jsem ponětí o gramatice jsem zašel do knihovny. Tam na mě koukali jako na někoho z vesmíru, páč jsem si nepřišel půjčit prózu ani poezii, ale Velký španělsko-český slovník. Došel jsem domů a začal jsem si překládat jednotlivé názvy písní doslova podle slovníku.
A tak mi vycházeli například takovéto názvy písní:
De tu amor (Ze tvé lásky) - přeloženo: Z tvé lásky
Uruguay (Uruguay) - přeloženo: Uruguay
Se pegó en mi piel (Lepil se na mou kůži) - přeloženo: S náplastí na mou kůži :-)
Me muero de amor (Umírám na lásku) - přeloženo: Mně umře láska :-)
Cambio dolor (Měním bolest) - přeloženo: Změním bolest
Valor (Odvaha) - přeloženo: Vztek
Sabrosito y dulzón (Chutňoučká a sladká) - přeloženo: Dobrá a chutná
Vengo del Mar (Přicházím od moře) - Přijdu od moře
Huracán (Uragán) - přeloženo: Hurikán
Nada más que hablar (Nic o čem víc mluvit) - přeloženo: Už nic víc neříkej
Y te vas conmigo (A ty odcházíš se mnou) - přeloženo: A do nádoby se mnou!
Que sí, que sí (Že ano) - Že ano?
Sami vidíte, že to bylo strašné. No a tak mi nezbylo nic jiného, než si koupit učebnici pro samouky od Ledy a začít studovat. Škola tu žádná nebyla - nejbližší ve Varech a já byl tenkrát líný jako prase. Tak jsem si sedl k této žluté učebnici strčil kazetu do rádia a zaposlouchal se nejprve do výslovnosti a pak jsem postupně pokračoval. Dělal jsem si jednotlivá cvičení v učebnici překládal články, učil se gramatiku. Čas běžel a já už po dvou lekcích jsem byl schopný skládat jednoduché věty a začínal jsem pomalu víc rozumět těm textům písní, ale pořád to nebylo ono. Tak jsem se po skončení střední přihlásil na španělskou konverzaci na jazykové škole v Karlových Varech. Jednou týdně jsem tam dojížděl vlakem a strávil jsem tam dvě hodiny. Jezdil jsem tam pouze rok, ale myslím, že zkušenost mi k něčemu určitě byla. Pokračování příště
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat