3. Slovesa ser a llamarse (být a jmenovat se)

Prvními nejdůležitějšími slovesy, které se ve španělštině používají jsou slovesa ser (být) a llamarse (jmenovat se). Ptáme se pomocí nich na jméno, národnost a profesi. 

Sloveso ser - vyjadřuje trvalý a neměnný stav anebo stav, který v tuto chvíli předpokládáme, že mnoho let potrvá (zaměstnání). Ve španělštině totiž existují ještě další dvě slovesa, které se překládají jako české "být" a to sloveso estar a haber. Tato dvě slovesa se však používají v jiných situacích, než zmíněné "ser" a věnovat se jim budu později.

Časování slovesa ser v přítomném čase:

1. yo soy (já jsem)  
2. tú eres (ty jsi)
3. él/ella es (on/ona je)

1. nosotros somos (my jsme)
2. vosotros sois (vy jste)
3. ellos son (oni jsou)

Poznámka: Sloveso ser má své vlastní časování a proto je potřeba se tyto tvary naučit nazpaměť.

Příklady použití:

Yo soy actor. - Já jsem herec. / Pracuji jako herec. / Živím se jako herec.

Poznámka: Při překladu této věty je nejdoslovnější první překlad. Ale, jak lze vidět, přeložit se tato věta dá hned několika způsoby, aniž by ztratila svůj význam.

Soy de la República Checa. - Jsem z České republiky. / Žiji v České republice.

Soy checo. - Jsem Čech.

Ukazovací zájmena (yo, tú, él) se běžně nepoužívají. Slouží spíše ke specifikování anebo zdůraznění.

Soy de la República Checa. ¿De dónde eres tú? (Jsem z České republiky. Odkud jsi ty?)

Časování slovesa llamarse v přítomném čase:

1. yo me llamo (já se jmenuji)
2. tú te llamas (ty se jmenuješ)
3. él/ella se llama (on/ona se jmenuje)

1. nosostros nos llamamos (my se jmenujeme)
2. vosotros os llamáis (vy se jmenujete)
3. ellos se llaman (oni se jmenují)

Poznámka: Jak je vidět, při udávání svého jména, popřípadě jména někoho druhého, se používá zvratná forma slovesa (me, te, se). Více o těchto zájmenech budu pojednávat příště. Teď je důležité si tyto tvary osvojit a rovnou se naučit se takto představovat.

Me llamo Juan y soy de la República Checa. (Jmenuji se Honza a jsem z České republiky).

Nezapomeňte na poučku o výslovnosti.

Ve většině Španělska se tato věta bude číst takto:

Me jamo Chuan y soj de la Republica Čeka.V Jižní Americe a na jihu Španělska se však lze setkat i s těmito variantami:

Me žamo Chuan y soj de la Republica Čeka.

Me šamo Chuan y soj de la Republica Čeka.

a Me džamo Chuan y soj de la Republica Čeka.

Teď už můžete tvořit sami krátké věty. Je třeba se hlavně ničeho nebát, ať věty vyslovíte jakkoliv - lidé se vám vždy budou snažit porozumět a nebudou se vám smát. Nikdo není dokonalý. (Nadie es perfecto).

2. Podstatná jména II ( Tvoření množného čísla)

Tak, jak jste mohli vidět, rozdíl mezi ženským a mužským rodem je až na pár výjimek jednoduchý. Podobně jednoduché je to i s tvorbou množného čísla.

Množné číslo se z podstatných jmen tvoří:

- připojením konečného "s"
- připojením koncovky "es"

Záleží na tom, na co je zakončeno podstatné jméno:

Je-li podstatné jméno zakončené na samohlásku (a, e, i, o, u) - má v množném čísle připojeno jen "s".

Pokud je zakončené na souhlásku (zbývající písmena abecedy, kromě výše zmíněných) - má v množném čísle připojenou koncovku "es".

Určitý člen podstatného jména dostane v ženském rodě jen "s", protože končí na samohlásku
- la / - las. V rodě mužském se člen - el změní na - los.

Příklady:

La mano (ruka) - Las manos (ruce)
El trabajo (práce) - Los trabajos (práce)
El libro (kniha) - Los libros (knihy)
El ordenador (počítač) - Los ordenadores (počítače)
La ventana (okno) - Las ventanas (okna)

Poznámka: Stejná zásada platí i pro pomocný člen středního rodu "lo", který má v množném čísle připojeno "s" = los.